Nejvýznačnější budovatelé barokního kácovského zámku

Ferdinand Václav Špaček – stavitel Anny Marie Františky Toskánské

Ferdinand Václav Špaček se narodil v Praze na Novém Městě v rodině měšťana a zednického mistra Martina Špačka v roce 1689. Vyučil se v otcově dílně a v roce 1717 se stal samostatně činným zednickým mistrem. Zastával důležité postavení v pražském novoměstském cechu zedníků a kameníků, v roce 1736 je poprvé jmenován jako „starší baumistr“ a toto postavení si udržel až do roku 1750. Zemřel 8. července 1751. 

Od roku 1718 do roku 1741 byl dvorním stavitelem Anny Marie Františky velkovévodkyně Toskánské (* 1627 - + 1741). Projektoval většinu staveb na takzvaných toskánských panstvích. Uvádí se, že v jeho díle jsou patrné vlivy Kiliána Ignáce Dientzenhofera, Jana Blažeje Santiniho – Aichela a vídeňské architektury.

Dílo Ferdinanda Václava Špačka je podle nových průzkumů značně rozsáhlé – zahrnuje asi osmdesát lokalit. Připisuje se mu přestavba poutního areálu s kostelem Panny Marie v Horní Polici u České Lípy, kde se v interiéru kostela Panny Marie nacházejí prosklené skříňky, ukrývající oblečené figury s ostatky svatých mučedníků. S tímto motivem se setkáváme i v kácovském kostele. Někteří badatelé upozorňují, že v případě kácovského zámku neexistuje žádný doklad, který by prokazoval jeho přímou účast na stavbě. Na druhé straně existují stavební řešení z jiných Špačkových staveb (vikýře a okna), které se na kácovském zámku opakují.

Ferdinanda Václava Špačka lze považovat za žáka významného českého barokního architekta Františka Maximilána Kaňky (1674 – 1766), který projektoval řadu pražských zahrad pod Pražským Hradem a řadu pražských paláců. František Maximilán Kaňka se svou manželkou byli Ferdinandu Václavovi Špačkovi svědky na svatbě. V případě Kácova se předpokládá, že projekt zámku vypracoval sám – dohled nad stavbou však již měli jiní. Souběžně se stavbou kácovského zámku realizoval pro šlechtické a církevní dodavatele po roce 1728 přestavbu zámku s dvorem v Chodově u Prahy, přestavbu kunratického zámku, v Počátcích novostavbu kostela sv. Kateřiny, ve Velkém Valtinově přestavbu zámeckého sídla, v Lidicích přestavbu kostela sv. Martina, přestavbu zákupského kostela sv. Fabiana a Šebestiána a přestavbu kostela sv. Jana Křtitele v Zeměchách.

Mezi jeho přátele patřil dále kameník Jan Petr Baumgartner, který se objevuje jako svědek v závěti Špačkovy manželky Johany a s nímž spolupracoval na některých svých projektech a v  Kácově na stavbě Mariánského sousoší neposkvrněné Panny Marie.

Kromě stavební činnosti se věnoval Václav Špaček i pivovarnictví. Zde však nebyl příliš úspěšný a kvůli tomuto podnikání skončil v dluzích.


Petr Pavel Bláha
Polírem, který prováděl dozor na stavbě zámku v Kácově, byl Petr Pavel Bláha. Oproti jiným akcím zde měl daleko větší pravomoci. Bláha je v dokumentaci stavby poprvé zmíněn v roce 1730, když v následném roce je uváděn jako polír „zámecký“.

V roce 1728 se v Kácově jako zedník objevuje Antonín Pokorný, který se později stal na dalších toskánských stavbách polírem.

Bláha v roce 1728 oznamuje, že zhotovil vedle kaple „oratorium“ a „celé horní podlaží s pokoji a schody“. Mimo celkové zednické účty potvrzoval postup prací (1728) i účet tesařům, vedeným mistrem Karlem Kolmanem.

The US luxury swiss replica watches at affordable prices are suitable for men and women.

With both low prices and high quality, uk cheap fake watches are worth having with Swiss movements!

Karel Josef Moravini (Moravius)
Freskovou výzdobu v zámku vytvořil pražský malíř Karel Josef Moravini (či snad Moravec), který je označován za toskánského malíře. Je doloženo, že v Kácově žil v letech 1728 a 1729, kdy se mu zde narodili dva synové. Podle dochovaných archiválií provedl malby pokojů v dolním patře, kabinetu, ložnice, alkovny a jídelny. Následně pak horní patro s 19 pokoji, oratoří, kaplí a lékárnou. Malíř Karel Josef Moravini je znám i jako autor maleb v zámku v Hostivicích. Předpokládá se, že patřil do okruhu malířů spojených se jmény Václav Vavřinec Reiner, Jan Adam Schoepf, Cosmas Damián Asam a Jan Michael Halbax. V dnešní době jsou v zámku k vidění pouze některá díla tohoto malíře, ostatní malby jsou ukryty pod nánosy pozdějších přemaleb.  
V Hostivicích se na základě studia historických pramenů podařilo dohledat jméno malíře a datum uzavření smlouvy, týkající se výmalby zámku, ze které lze citovat: „12. 1. 1734 byla uzavřena smlouva s malířem fresek Karlem Josefem Moravinim, patrně z Prahy, na malířskou výzdobu zámku podle směrnic, které mu před tím dala osobně velkovévodkyně. ...“. Lze předpokládat, že stejný postup byl uplatňován v Kácově.


František Cízar (Cisar)
Tento malíř je doložen v letech 1727 – 1731 a je pravděpodobně autorem slepých oken s iluzivními  figurami různého sociálního zařazení (od panstva až po sloužící) obnovených v roce 1975. V Kácově se posléze usadil. Vedle oken byl pověřen i vymalováním dalších prostor – slepých dveří, předsíně a stříšky.
__________________________________________________________________________________________


Zdroje:

1. Křen, J.: Výpis z odborného posudku kácovského zámku vypracovaného SÚRPMO (státní úřad pro rekonstrukci památek a objektů) z r. 1991.

2. Macek, P., Zahradník, P.: Barokní architekt a stavitel Václav Špaček. Průzkumy památek, X, 2003/II, Praha 2003. 140 s.

3. Přecechtělová, A.: Kostel svatého Jakuba Většího v Kunraticích. (Bakalářská diplomová práce). Brno, Masarykova Univerzita, 42 s.

4. Fedorčáková, V.: Nástěnná malba s námětem bitvy na Bílé hoře v hale zámku v Hostivicích. (Bakalářská diplomová práce). Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci 2009. 70 s.

5. Václav Špaček. http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=heslo&IDosoby=76622

zpracoval: František Procházka, 2011